Ahoj, 

jmenuji se Lucie a jsem lvice, v horoskopu, i v srdci. Ráda zkouším nové věci, do všeho jdu po hlavě a až když to bolí, řeším následky. Svéhlavá, paličatá, netrpělivá.

Perfekcionista. Ať už dělám cokoliv. Uklízím dětský pokoj, věším prádlo, píšu článek, post na Instagram, peču cheesecake, výsledek musí být dokonalý. A ani tehdy nejsem úplně spokojená. Někdy jsem na sebe až příliš tvrdá, vím to, ale nepolevím.

Můj život je provázaný slovy, písmenky, významy, láskou k textu a nezkrotnou touhou psát. Mluvit nahlas moc neumím, ale když to můžu napsat, jsem v pohodě. 

Psala jsem, píšu a budu psát.

Splnila jsem si sen. 

Jsem psavec a propsala jsem se k práci snů, k psaní.

Má písmenková cesta však nebyla vždy lemovaná jen růžovými zvýrazňovači. Znám i temná údolí, černá jak permanentní fix. Vím co je to tvůrčí blok, prázdný list papíru, prošvihnutá redakční uzávěrka (to se stalo jen jednou!). Vždy jsem se ale dokázala zvednout a dál bojovat. Za svůj sen, za sebe. 

Zásadní pro mě bylo zjištění, že odvaha pustit se na pouť za svými sny je tím, co odlišuje nudné

a jednotvárné bytí od plného, zajímavého života.

Moje trumfy? Bezbřehá fantazie a vynalézavost.

Podporuji sny, protože věřím, že čím větší sny člověk má, tím úžasnější život může prožít.

Stávám se tím, v co věřím.

Jsem. Jsem žena, i když se většinou cítím spíš jako holka. Věk je pro mě jen číslo.

Miluju svoje děti, holčičky, kterým říkám růžovky. Často na ně v mých článcích narazíte. Moje rodina se před časem nečekaně rozrostla. Ze dvou dětí jsou náhle 4 a z 0 muže je jeden kompletní. Víc jich nechci. Ani dětí, ani mužů. Možná vezmeme do party jednoho středně velkého psa a pár pokojových kytek taky ještě zvládnu. Pak jsme komplet. Miluju svoji rodinu. 

Miluju kafe, letní rána, moře, slunce, jógu a všechny svoje práce.

Miluju synonyma.

Miluju! I když u toho někdy řvu. Jsem lvice, mám to v krvi.

Štvou mě lidi, kteří tvrdí, že něco nejde. Nesnáším netečnost.

Nestydím se brečet v kině, zpívat nahlas u běhání, zpívat nahlas v autě.

Knížky jsou můj druhý svět. Ukrývám se v nich, prožívám je. A občas jim přepisuju konec. 

Věřím. V lidi, malé zázraky a splněné sny.

Snažím se z malých momentů dělat velké životní okamžiky. A taky hodně chci. Ne od okolí, od sebe.

Píšu, tedy jsem.  ♥

Těší mě, 

Luci ♥

Chcete se mě na něco zeptat? Potřebujete napsat dobrý text, nebo mi chcete popřát pěkný den? Napište mi.

Těším se na vaše zprávy. Luci

horska.lucie@centrum.cz
lucie.pise
Lucie píše. Nejen glosy ze života