Dobrý den, ahoj,

jmenuji se Lucie a jsem lvice, v horoskopu, i v srdci. Ráda zkouším nové věci, do všeho jdu po hlavě a až když to bolí, řeším následky. Svéhlavá, paličatá, netrpělivá.

Perfekcionista. Ať už dělám cokoliv. Uklízím dětský pokoj, věším prádlo, píšu článek, post na Instagram, šiju sukni, výsledek musí být dokonalý. A ani tehdy nejsem úplně spokojená. Nemám to se sebou lehké. Někdy jsem na sebe až příliš tvrdá, vím to, ale nepolevím.

Můj život je provázaný slovy, písmenky, významy, láskou k textu a nezkrotnou touhou psát.

Psala jsem, píšu a budu psát.

Splnila jsem si sen. 

Jsem psavec a propsala jsem se k práci snů, k psaní.

Splnila jsem si sen. Z písmenek pečlivě skládám slova, jejichž smysl má mysl. Pracuji s textem. Hraji si se slovíčky. Píšu. Tvořím lepší svět prostřednictvím textu. Žiju to, co píšu. Nebo píšu to, co žiju? 🙂 

Má písmenková cesta však nebyla vždy lemovaná jen růžovými zvýrazňovači. Znám i temná údolí, černá jak permanentní fix. Vím co je to tvůrčí blok, prázdný list papíru, prošvihnutá redakční uzávěrka. Vždy jsem se ale dokázala zvednout a dál bojovat. Za svůj sen, za sebe. 

Zásadní pro mě bylo zjištění, že odvaha pustit se na pouť za svými sny je tím, co odlišuje nudné

a jednotvárné bytí od plného, zajímavého života.

Moje trumfy? Bezbřehá fantazie a vynalézavost.

Podporuji sny, protože věřím, že čím větší sny člověk má, tím úžasnější život může prožít.

Stávám se tím, v co věřím.

Jsem. Jsem žena, i když se většinou cítím spíš jako holka. Věk je pro mě jen číslo.
Holka, která má často propisku zapíchnutou ve vlasech, protože co kdyby přišla inspirace.

Miluju svoje dvě děti, holčičky, kterým říkám růžovky. Často na ně v mých článcích narazíte.
A taky miluju kafe, letní rána, moře, slunce, jógu a všechny svoje práce.

Miluju! I když u toho někdy řvu. Jsem lvice, mám to v krvi.

Štvou mě lidi, kteří tvrdí, že něco nejde. Nesnáším netečnost.

Nestydím se brečet v kině, zpívat nahlas u běhání.
Knížky jsou můj druhý svět. Ukrývám se v nich, prožívám je. A občas jim přepisuju konec. 

Věřím. V lidi, malé zázraky a splněné sny.

Občas mám pocit, že nemůžu stihnout všechno co jsem si naplánovala a někdy mě baví nedělat vůbec nic.

Snažím se z malých momentů dělat velké životní okamžiky. A taky hodně chci. Ne od okolí, od sebe.

Píšu, tedy jsem.  ♥

Mojí celoživotní vášní, upevněnou dvanáctiletou praxí v marketingu a pěti lety po novinářských redakcích, jsou slova ve všech svých významech.

A jestli jste dočetli až sem, tak už toho o mně víte skutečně hodně. 

Těší mě, 

Lucie tulipán podpis